středa 30. července 2014

Spotřebováno! červenec 2014 VIDEO

Ahoj všichni!

Kásné ráno vám přeju :). Já jsem se právě podívala na rozvrh školy na příští rok a zjistila, že nebudu moct takřka vůbec pracovat takže level nasrání je velikej. Nechápu, proč zrovna my musíme mít tu nejdebilnější školu na světe, nas*at, nas*at, nas*at...no ale popojedem :).

Mám tu pro vás opět spotřebované produkty za měsíc červenec ve formě videa, odkaz zde: 

https://www.youtube.com/watch?v=X7Vl8g7K6Jc

Těším se na komentáře!

IYF

pondělí 28. července 2014

Překvapivě docela špatný stíny - Nina Ricci To Travel

Ahoj všichni!

Aby byla ustanovena vesmírná rovnováha, musí po něčem levném a dobrém přijít taky něco...drahého a špatného :). Naštěstí s tou drahotou to nebylo strašné, protože jsem paletku koupila na strawberrynet ve slevě za asi čtyři stovky, ale stejně. Je to Nina Ricci. Musí to být minimálně průměrný.



Obal je prostě nádherný. Docela těžký, s velkým zrcátkem, v čistě bílé a jednoduchém detailu. Vevnitř se ukrývá osm očních stínů, dva aplikátory. A nabídka barev je velmi zajímavá - najdete tu jak neutrální hnědé, bílou a šedou, tak fialovou, khaki či růžovou. Zdá se to být ideální paletka na cesty, se kterou vytvoříte hromadu zajímavých looků. 




Jenže ta pigmentace je úplně na houby! A když říkám houby, tak myslím mnohem sprostší slovo začínající na ho... Musím se sakra snažit, abych z nich něco vymáčkla, na swatche na ruku jsem přetřela prstem asi osmkrát. Jak vidíte...na h. 




Tudíž co k tomu říct víc? Výdrž vám nepopíšu, protože ano, "nic" vydrží na oku sic neskutečně dlouho, ale co z toho, žejo :). Ačkoliv tedy paletka vypadá na první pohled nádherně, moc srandy si s ní neužijete.



Hodnocení: 2/10

Máte taky nějaké velké zklamání v oblasti očních stínů?

Těším se na komentáře,
IYF


neděle 27. července 2014

One week of healthy diet challenge! aneb Týden zdravě

Ahoj všichni!

Zdravím vás po dovolené ve  Švýcarsku a děkuji vám, že jste i v mezičase četli přednastavené články. Dnes přibude něco nekosmetického nebo řekněme ze života. Ze života s jídlem :).

Předem upozorňuji, že tento článek bude o mně a mém divném vztahu k jídlu či jednotlivým potravinám. Podtrhuji slovo DIVNÉM, takže pokud vás to bude rozčilovat či šokovat, což si říkám, že by mohlo, tak raději zavřete článek. Díky a prosím nepište nenávistné anonymní komentáře, berte to tak, že každý jsme jiný :).

Nedávno jsme s kamarádkou diskutovaly o zdravé stravě a já jsem měla za to, že pro život člověka, který je hodně zaměstnaný je to neaplikovatelné. Rozumějte, pokud pracujete od 9 do 5, je to srandička, přijdete domů a uvaříte, ale pokud pádíte ze školy do práce, přijdete v 11 večer s tím, že se vám motá hlava z učení, na vyváření na druhý den není vůbec morální síla, obzvlášť, pokud druhý den vstáváte opět třeba v 6. Občas jsem ráda, když mám energii namazat si housku. Takže jak žiju v běžném provozu? Z pečiva a sladkého, protože je to rychlé, nemusí se to připravovat zdlouhavě, nezkazí se to během dne a dá se to jíst i jednoruč, protože většinu denních jídel absolvuju buď za chůze nebo ve veřejné dopravě. Jenže teď mám více času a jelikož jsem až do soboty doma, rozhodla jsem se udělat pokus, že se budu snažit jíst celý týden co nejvíce zdravě a "správně".

Pak je tu spousta dalších problémů :). Například, že jím děsně málo bílkovin, když jsem si to počítala, dostanu se obvykle na 30-50% doporučeného příjmu. Na houby, co. Jenže mně nechutná maso, nemám ho ráda, respektive sním ho, ale většinou si nepochutnám. Tlačím ho do sebe s tím, že žvejkám kus mrtvýho zvířete, tak to vnímá můj mozek. Maso musí být buď dobře schované, třeba obalem v řízku (řízky mám naopak ráda, ale jsou zdravé? Ani prd, co), hodně velkým množstvím omáčky (čau, guláši - ale jen libové) či v klobáse/párku/slanině. Takové to typické zdravé jídlo ve formě kusu masa se zeleninou namísto přílohy je pro mě utrpení - natlačím to jako výplň, ale jsem naštvaná, že jsem si nepochutnala a vyplýtvala kalorie na něco, co je hnusný.

Á propos zelenina, zelenina je taky hnusná, žejo. Nemá chuť, je taková vodnatá a především nezasytí. A je s ní moc práce. Třeba taková mrkev, ta je tolerabilní chuťově, ale mrkev se musí oškrábat! A věnovat minutu času jedné mrkvi, která mě stejně nezaplní...to mě demotivuje to dělat. Rajčata třeba nemůžu, jsou divně mokrá, a mini cherry rajčátka podezřele ejakulují v puse, když je rozkousnete (a když si je vezmu s sebou nakrájená, roztečou se a vytečou z krabičky). Ještě toleruju okurku a papriku, ale je to opět taková blbá výplň, kterou si moc neužiju. A od dob, co jsem se snažila dva dny žít zdravě s tím, že jsem si udělala na oběd kuřecí maso se špenátem, nemůžu vidět ani špenát. Bylo to před půl rokem. Další zelenina, jako třeba kedluben, je pracná, ale chuťově ji taky dokážu strpět. V každém případě mě ale prostě zelenina vůbec nenačutává a nenajím se z ní.

A to nejsou jediné faktory toho, proč mi jídlo nechutná. Mně třeba nechutnají věci, co si uvařím, protože když je za tím ta práce, tak mě to otráví a už mi to nechutná (když jsem psala články pro webový magazín, taky jsem si je po sobě nedokázala přečíst, protože jsem byla otrávená tou námahou a demotivovalo mě to pročíst si je znova). Vrchol lenosti, co. Ale je to tak :). Tuším, že si musíte myslet, že už jsem fakt úplně děsná, já vím...mám prostě hodně divný vztah k jídlu. Jo, a taky se mi prostě nechce věnovat čas přípravě jídla pro sebe, protože jídlo je věc, která mě dělá tlustou,  takže proč mu věnovat péči, aha? Další demotivátor.

Jo a taky když mám hlad, tak mám hlad. Mám obdiv k lidem, kteří jsou hladoví, ale počkají, až přijdou domů a začnou si třeba deset minut vařit. Bych chcípla! Když mám hlad, radši sežeru vlastní ruku, protože je mi blbě, klepou se mi ruce a nedokážu se udržet, abych místo vyváření do sebe nenacpala sušenky ze skřínky. A pokud nemám doma sušenky? Tak prostě sedím na gauči a trpím. Ale nedokážu vyvinout činnost ve formě vaření, protože ta spotřebovává další energii a já už hlady nevidím. Jestli vařit, tak ve chvíli hladu zvládnu maximálně pizzu z mrazáku, protože tu strčíte do trouby a udělá se sama, já mezitím můžu dělat něco, abych se odpoutala od jídla, třeba domácí práce a podobně. Ale kdybych stála nad hrncem, tak to nedám a sním z něj všechno ještě polosyrové nebo nevím :).

Další věc je, že pro mě hraje roli vzhled a konzistence. A logika, jakmile mi přijde jídlo jakýmkoli způsobem nelogické, nedokážu ho sníst a dělá se mi z něj blbě. Například se mi tuhle rozvařila až moc ovesná kaše a byla nelogicky rozpatlaná...snědla jsem dvě lžíce a vyhodila ji, protože jsem nemohla. Cottage není logický, protože je to sýr, ale sýr nemá vypadat jako divné kousky plavající ve smetaně, sýr má vypadat jako plátky nebo kolečko :). Nedokážu takhle sníst spoustu věcí a ze spousty věcí se i dělá špatně od žaludku, například konzumace tofu byla doprovázena celonočním "šavlovým tancem". Taky nedávám různé kombinace chutí, například smoothie kombinované ze zeleniny a ovoce by mě jistě zabilo.

 Jo, a ještě nemůžu příliš těsný kontakt jednotlivých ingrediencí daného jídla. Na netu vidím krásné fotky nazdobených kaší, ve kterých je třeba několik druhé ovoce, sirup a například čokoláda nebo arašídové máslo, ale já bych to neuměla sníst, protože kdybych zabořila lžičku, začalo by se to míchat a arašídové máslo by se zamíchávalo do kaše a z ovoce by se mohla táhnout třeba trochu šťávy a to všechno by se zblemcávalo postupně dohromady...a já jdu od toho. Taky u vás ve školce byly děti, které si krupicovou kaši s máslem, kakaem a cukrem navrchu celou zamíchaly? Mně se ještě teď z téhle vzpomínky navaluje. 

Obecně mám zkrátka se zdravou výživou problém, protože 90% zdravých jídel mi z některého/či kombinace) výše zmiňovaných důvodů nechutná. A já nevím, jak vy, ale zase nedokážu žít každý den přinasraná z toho, že se nemám na co "těšit", protože všechno, co budu mít ten den k jídlu, bude hnusný. Dokážete to vy? 

Takže vidíte to? Já a jídlo máme fakt HODNĚ divný vztah. Ale po debatě s kamarádkou jsem se rozhodla, že udělám sama pro sebe malou výzvu a zkusím se trochu překonat! Protože třeba se to dokáže zlomit, třeba mi zdravé jídlo začne chutnat. Víte co, co když si člověk dokáže zvyknout na chuť hnusného jídla? A jak na to zareaguje můj šílený žaludek, když do něj budu dávat zdravé věci? A jaká bude moje nálada?

Především o náladě tedy bude můj další článek, který uveřejním v sobotu, a bude s v něm tak nějak shrnutý celý týden, hlavně z hlediska pocitů. Nebude to plných 7 dní, ale od pondělka do soboty, pak totiž odjíždím pryč, ale zkusím to i tak. Trochu se bojím a trochu jsem z toho předem naštvaná, že to bude hnusný a že obětuju svoje volné dny na to, abych si je záměrně znepříjemnila, ale je to výzva! A já jdu do toho!

A co vy a jídlo? Jste taky divní? Co si myslíte o mojí výzvě, fandíte mi? :)

A gratuluji, že jste dočetli do konce. 

Krásný den,
IYF

P.S. EDIT: JEŠTĚ JEDNOU ZDŮRAZŇUJI, ŽE SE JEDNÁ O TÝDEN PROTO, ŽE V NEDĚLI ODJÍŽDÍM PRYČ A DO KONCE PRÁZDNIN NEMÁM DELŠÍ DOBU, KDY BYCH TOMU MOHLA VĚNOVAT TU SNAHU (pochybuju, že si budu škrábat mrkev na dovolené nebo až budu v nemocnici po operaci...) - TO JEN ABYSTE ZE MĚ NEDĚLALI DEMENTA, ŽE TÝDEN JE MÁLO APOD. DÍKY :)

sobota 26. července 2014

Překvapivě docela dobrý stíny - e.l.f. Duo Eyeshadow Butter Pecan

Ahoj všichni!

Když jsem dělala před nějakou dobou objednávku z elfu, měli ve slevě za dvacku i tyto duo stíny. Samozřejmě jsem jim moc nevěřila, ale říkala jsem si, že za tu dvacku to není žádný extra velký risk a že když bude zisk, bude to ještě lepší. Z dostupných variant měli jen Butter Pecan, což je kombinace dvou neutrálních odstínů.



Myslela jsem si, že krabička bude menší, pidi midi, asi jako pětikoruna, ve skutečnosti má spíše velikost mexického dolaru. Ne, nevím, jak vypadá. Ani nevím, jestli mají v Mexiku dolary. Ale průměr krabičky bude možná skoro i 4 cm (ale znáte to, my ženy a odhad velikosti...ehm). Odstíny jsem si představovala trochu studenější, najdete zde světlejší béžovou s výrazným podtónem dožluta a oříškově hnědou.




Stíny při nanášení štětcem celkem práší, dost mi připomínají v tomhle směru tvářenku Cargo. Překvapilo mě ale, že jsou fakt dobře pigmentované, jak můžete vidět na swatcích na ruce. Obsahují jemný shimmer, ale ne nějaké opadávající třpytky, dobře se aplikují i rozmazávají do ztracena. Výdrž s bází je úplně v pohodě, dávají tak 8 hodin.




Musím říct, že sázka na nejistotu docela vyšla a jsem z toho potěšená. Líbí se mi, že mám univerzální stínové duo v kompaktní velikosti, které můžu kdykoli hodit do kosmetické taštičky. Jasně, není to Urban Decay...ale Urban Decay za dvacku? Please.



Hodnocení: 7/10

A co vy, zkoušeli jste stíny e.l.f.? Nebo máte nějaký oblíbený tip pro malou kosmetickou taštičku?

Těším se na komentáře,
IYF

čtvrtek 24. července 2014

Moje TOP 5 - pudry

Ahoj všichni!

Blížíme se těžce k závěru :). Dnes se podíváme na pět mých oblíbených pudrů. Mám smíšenou pleť, ale především drsně se mastící bradu a nos, takže potřebuju opravdové matování. Žádný slabý čajíček v podobě sypkého pudru od Dermacou či Fit Me od Maybelline. Zároveň mám ale v oblibě na občasné nošení i pudry dodávající trochu krytí, například v kombinaci s jemnějším tónovacím krémem.



Korres Multivitamin Compact Powder (odstín MVP1) je zástupce té druhé skupiny, pokud na léto nenosíte vůbec make-up, mžete ho používat i samostatně, má totiž lehké krytí. Balení je sice docela opulentní, ale nevadí mi. Ve spodním patře najdete i ne docela marnou houbičku na nanášení, která je vhodná právě v případě, kdy chcete dosáhnout vyšší pigmentace.




e.l.f. Clarifying Pressed Powder vyniká především jednou věcí - je maličký, menší než dlaň, a stojí pár korun. Výkonem je to zcela průměrný pudr, ale pokud máte v kosmetické taštičce opravdu málo místa nebo chcete ušetřit, rozhodně neprohloupíte. Není úplně transparentní, něco málo i zakryje a trošku práší. Ale pořád lepší než Stay Matte od Rimmelu, který navíc stojí asi třikrát tolik.




Chanel Les Beiges (odstín No.20) je pudr od Chanelu. Tečka. Ba ne, najděte si mou recenzi. Je prostě výjimečný.




NYC Smooth Skin Pressed Face Powder (odstín Translucent) je přehypovaný až hrůza. Z ranku levných transparentních pudrů se slušnou matující schopností je ale v drogérii asi fakt zdaleka nejlepší. Ani po několika přepudrováních netvoří nánosy, což je super. Jeho balení je vcelku tenké a kompaktní, vzhled sice není žádná výhra, ale že bych si z něj ublinkávala, to taky ne. A má zrcátko.




Max Factor Creme Puff (odstín 81 Truly Fair) je docela nový objev, který jsem si koupila hlavně kvůli zlatému obalu a reklamám zdůrazňujícím jeho léty prověřené kvality. Pitomost, co :). Fakt je, že není levný, ale radím vám mrknout se na netu, kde ho seženete i pod 150 Kč. Také bacha na odstíny, jsou podivně očíslované. Tento pudr mě mile překvapil jak matováním, tak krytím, v nouzi se dá použít i samotný a vydržím se s ním celkem dlouho nelesknout (cca 3 hod - pro srovnání s NYC dám tak 2 hodiny, se Stay Matte hodinu a s Fit me se lesknu za deset minut). A má zlatou krabičku. Chápete.




A jaké jsou vaše oblíbené pudry? Znáte některého z mých favoritů?

Těším se na komentáře,
IYF