pondělí 15. srpna 2016

Jak být doktorem - prakticky

Ahoj všichni!

tak teda jo - valší článek o práci! Říkáte si o to a já bych vám to jinak necpala :D. Tentokrát mi jedna slečna na instagramu vdechla myšlenku, že bych mohla napsat, jak to vypadá v praxi, co vlastně dělám a kdy...zkrátka jak vypadá můj den. 


  Takže - jste připraveni vstávat? Protože budík nám zvoní už v 5:50. Ráno mi trvá zhruba 35 minut se připravit, sprcha, čištění zubů, necelých deset minut s make-upem, pobíhání po bytě a balení tašky, hledání dalších bílých ponožek...chvilku taky trávím s tabletem, dívám se na astro.com na denní horoskop a na Zoot na úlovek dne :). Hned brzy ráno nejím, protože bych stejně dostala po takhle brzké snídani hlad, takže většinou jen vypiju spoustu vody a vezmu si brusinkovej prášek.
  Potom nastartuju svoje fáro a jedu do práce. Jezdím autem, protože u nás do nemocnice není doprava ideální a tramvajo/busem by mi zabrala třikrát více času, co autem. Navíc se čtyřmi přestupy. Jsem stará, jsem líná, nemám morál, nemám čas. Na cestu vyrážím mezi 6.25-6.30 a trvá mi to necelých 40 minut, ideálně kolem 7:15 už vcházím do nemocnice.
   Tady se super rychle převléknu do bílých zrůdo-hadrů a frčím na ranní hlášení, které je v 7:30. Ranní hlášení je taková rychlovka, kdy noční (nebo víkendová) služba říká, co se dělo, eventuelně se řeší jiné organizačně/provozní věci. Hlášení je společné pro všechna oddělení a potom se ještě sejdeme na lékařském pokoji jen my z onkologie a máme hlášení vlastní, říkáme si, co budeme ten den dělat, jaké přijmeme pacienty, radíme se a podobně.
  Po hlášení následují individuální vizity, které si dělá každý doktor u svého pacienta - máte jich například 15 na starost, všechny obejdete, zeptáte se, jak se mají, případně je vyšetříte podle aktuálních obtíží. Dál se vydávám na sesternu, kde si vezmu všechny papíry od pacientů a jdu na lékařský pokoj - to je taková naše kancelář.
  No a tam se odehrává hlavní část práce lékaře - psaní :D. Které může zabrat hodně času. Psát musíte jednak každodenní vizitu a jednak vás čekají příjmy a propuštění pacientů - to děláte podle toho, jak to vyjde. Někdy jede pacient třeba domů brzy, tak je potřeba papíry (a recepty) k propuštění připravit jako první, někdy jindy je to jinak. Do cca 9 hodin navíc musí být z lékárny v krajském městě objednány všechny chemoterapie, které se budou připravovat na daný den. Většina dne pak probíhá tak, že píšete vizity, píšete příjmy, propouštění, když se něco děje, tak to řešíte a taky hodně telefonujete, objednáváte vyšetření, sháníte výsledky a mluvíte s rodinami. Hlavní denní program nemá žádný řád, zkrátka si to musíte nějak zorganizovat. U nás máme na starosti (teď) poměrně dost pacientů - když je plno, tak je to 15, což někdy opravdu zabere i s příjmy celý den...nebo i déle.
   Na oběd si chodíme, jak kdo chce, ale většinou nám nezabere déle, jak deset minut - není čas :). 
   Když jde všechno dobře, tak pracovní doba trvá cca do 15:30, já se snažím vždycky tak do těch 16h vyrazit, ale ne vždy to vyjde. V pátek máme zkráceno do 14:30, přičemž někdy se poštěstí, že jdu i trochu dříve. Po  pracovním dni si vždycky navzájem předáme službu - to znamená, že tomu, kdo slouží (1 lékař na celé oddělení, tj. cca 50-60 pacientů) ti ostatní řeknou, co by se tak asi nejakutněji mohlo dít. 
  Služba pak trvá od těch 15:30 do rána, kdy jdeme zase hned do práce, takže vlastně když sloužíte o všedním dnu tak máte sekvenci práce-služba-práce - nějakých 32 hodin celkem v kuse. Je pravda, že můžete v noci spát, ale my zelenáči jsme stejně tak nervózní, že se moc nevyspíme :). 



   A když není služba, tak většinou dorazím cca do 17h domů...a jdu pracovat na svojí druhé práci :). A ve 23 hodin spát a nezapomenout si nastavit budíka na 5:50!

Doufám, že pro vás popisný článek nebyl příliš nudný, případné dotazy ráda uvítám do komentářů a zahrnu je také do Q&A článku.

Mějte se krásně a úspěšný týden!

IYF
  

7 komentářů:

  1. Krásný článek Kristy. Chtěla bych se zeptat jestli sis myslela že ta práce bude o tolika papírování. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Toho papírování je fakt dost, to by mě asi nebavilo. Ale stejně mě občas zamrzí, že MUDr. nikdy nebudu :( Na druhou stranu, když to vidím, není o co stát, hlavně ty začátky musí být těžké.

    OdpovědětVymazat
  3. Horoskop? No to ne...

    OdpovědětVymazat
  4. A jak jste velké oddělení, kolik je Vás doktorů?

    OdpovědětVymazat
  5. A druhou práci máš taky ve zdravotnictví? Nebo to chce změnu? Ale máš můj velký obdiv, že zvládáš dvě práce. Přeju hodně sil a pozitivně naladěné pacienty!!

    OdpovědětVymazat
  6. Je zajímavé si to přečíst takhle z druhé strany, respektive já jsem zase studentka-zdravotní sestřička, takže znám to, jak musíme ráno čekat, až lékaři rozepíšou medikaci, abychom mohly vyjet s léky apod. :D A toho papírování je taky hrozně moc, člověk by neřekl, co všechno se musí zapisovat. Ale na jednu stranu by mě taky hrozně lákalo být doktorkou, jen si myslím, že na to nemám tu správnou povahu, každopádně ve zdravotnictví se určitě držet chci :) Onkologie musí být kromě toho dost psychicky náročná, u nás ji sice nemáme, je to jen menší nemocnice, ale i tak, když vždycky vidím ty rozdíly mezi třeba jen internou a chirurgií, rozhodně vím, že když to nebude nutné, tak na interním bych pracovat nechtěla :)
    Lovely imperfections | Giveaway

    OdpovědětVymazat

Děkuji za všechny vaše komentáře, moc mě těší!