pondělí 6. listopadu 2017

Maroko, část 2 - vůně Marakéše

Ahoj všichni!

Druhá část mého putování Marokem je tady. První den naší cesty jsme přiletěli do Marakéše, kde jsme měli strávit jednu noc. Uvítalo nás nádherné zrekonstruované letiště, které je opravdu ozdobou celého města. Na letišti musíte vyplnit vstupní formulář a projít legrační kontrolou, kde vám pán dá razítko, že jako můžete do země a pak vám další pán to razítko zkontroluje a ještě jeden pán zkontroluje, jestli to razítko pán před ním zkontroloval dobře...trochu srandovní, ale to ještě není nic proti naší zpáteční cestě, kdy jsme prošli celkem deseti (!) kontrolami.
  Na letišti nás už čekal předem domluvený transfer, který jsme si zajišťovali z našeho ubytování. Stál pár korun, v přepočtu na jednoho asi stovku. Už úvodní jízda předznamenala, jaký pobyt v Marakéši bude. 
  Mimo starou část - medinu - jsou všude strašně dlouhé vzdálenosti. Široké dlouhé silnice, velké paláce, které ve skutečnosti můžou být třeba pošta, bulváry s palmami...všechno je prostě velké. A na těchto cestách potkáváte legrační lidi buď ve starých otřískaných Mercedesech nebo v pantoflích na skútrech. Skútr a jeho modifikace jsou tady hlavním dopravním prostředkem a uvezete na něm ledacos.


...třeba plato vajec :D
  Bydleli jsme uvnitř mediny v ubytování Riad Thycas, odkaz ZDE. Při příjezdu do mediny jsem měla regulérní strach, kde budeme bydlet, ale ubytování bylo opravdu nádherné, oslnila mě hlavně střešní terasa s posezením, která byla krásná ve dne, ale především v noci. Cena byla trochu vyšší, ale pořád žádné drama - asi 500-600 Kč se snídaní. Ubytování bylo v marockém stylu, hezké pokoje, ovšem s úzkými postelemi - Maročané jsou asi menší a můj kluk s třímetrovýma ramenama by se na samostatnou postel určitě nevešel. Mně se moc líbila koupelna, která byla víceméně otevřená a byla celá z hlíny, ale je fakt, že kdyby vás chytly střevní potíže a byli jste na pokoji s dalšími několika lidmi...tak to asi není nic moc :D.




  Hned jsme vyrazili na procházku do centra Marakéše. No. Já jsem jela do Maroka s takovou představou, že vůně Marakéše znamená vůně koření, dobrého jídla vařícího se na ulici, orientálních esencí...a ne oslů, splašků a hnijicího masa :D. Nemyslím si, že moc přeháním, protože to zaskočilo všechny a já rozhodně nejsem největší fiflena na světě. Marakéš byl pro mě prostě šok. Všudypřítomné pachy jsou někdy až ohromující a každou vteřinu cítíte něco jiného - párkrát se mi i vyloženě navalilo, ačkoliv jsem nechtěla. Druhá věc je nepořádek a zmatek. 





V medině neustále musíte dávat pozor na to, kam šlapete, po zemi většinou teče nějaká divná tekutina, ve stáncích uvidíte vše od na slunci vystaveného syrového masa po slepice zavřené v miniklecích či hromady hnijící zeleniny. Neměla jsem chuť si na ulici dát nic k jídlu, ačkoliv věřím, že když má člověk víc zkušeností a nebojí se, tak třeba to může být i dobré. Zvykněte si také na to, že ulice jsou ucpané, proudí tu lidé, skútry, skútry s obřími vozíky, oslové, auta...každou chvíli vás něco málem zajede i v té nejmenší uličce. Než ale panikařit a strachovat se, tak doporučuju spíš "go with the flow", prostě jděte, jak chcete, oni se nějak vyhnou, tak to funguje, jsou tak zvyklí. When in Rome, do as the Romans do, ne? :).




marocký mátový čaj miluju a pila bych ho furt. a to čaj obvykle nesnáším!
  Maročani samozřejmě turisty neustále oslovují a lákají do krámků, chtějí vám za dirhamy ukazovat cestu a tak. Pozor si musíte dát zejména na děti, které pořád otravují a pak vás někam zatáhnou - i na to jsme byli upozorněni od našeho ubytovatele Hassana, který byl mimochodem skvělý a vyšel nám vstříc naprosto se vším. Maročané vám hodně budou nabízet hašiš (často se setkáte s tím, že nabízejí "something sweet" nebo "chocolate") a občas otravují i ženy ("hello princess"...jednou jsem dostala nabídku 1000 dirhamů za sex, a kdo to má!). 



  Hodně mě na hlavním souku (trhu) šokovaly kobry :D. Když kamarád říkal, že slyší píšťalu na krocení kober, tak jsem si myslela, že si dělá srandu...ale fakt tam měli kobry. Fuj. Jsem šla obloukem, žejo :D. 


kobry, ty vole, kobry
  V Marakéši jsme si k obědu dali svůj první tajine (maso dušené v kuželovitém hrnci), někomu to chutnalo, někomu ne. Já měla hovězí se švestkami a karamelizovanými mandlemi a když jsem nemyslela na to, že tam mám určitě nakrájenýho osla, tak to bylo moc dobré. Z památek jsme během dne nic neviděli, ačkoliv jsme za nimi cíleně šli. Muzeum bylo zavřené a zbytek památek jsme asi nepoznali, že to jsou ony :D.




tajine
   Večer jsme potom vyrazili na večeři do restaurace La Trattoria, a to bylo úchvatné. Pokud v Marakéši budete, tak doporučuju. Za luxusní večeři s dezertem, třetinkou lahve vína a drinkem na závěr jsem zaplatila asi 800 Kč, což není sice málo, ale na takový prvotřídní zážitek je to super cena. Chtěli jsme si prostě jeden večer dopřát něco speciálního :).


La Trattoria Marrakech


  
Náš den v Marakéši skončil noční procházkou po hlavním souku, ale mě bolely strašně nohy, tak jsem šla hned spát a neměla jsem vůbec náladu komunikovat s dalšími lidmi, co se mi snaží něco nabízet nebo chtějí dirhamy. 


hlavní náměstí Djamaa El Fna v noci
Po dni v Marakéši jsme měli všichni pocit, že jsme tam snad týden a musím říct, že těch dojmů bylo fakt hodně. Přesto to ale nehodnotím jednoznačně negativně. Byl to prostě zážitek, něco úplně nového, jiného. Jsem ráda, že jsem Marakéš navštívila, odnesla jsem si plno dojmů a mám z toho plnou hlavu ještě teď :).
  A co vy, byli jste někdy v Marakéši? Jsem zvědavá, jaké máte zážitky a pocity.

Těším se na komentáře,
IYF

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za všechny vaše komentáře, moc mě těší!